Upozornění

Tato multimediální reportáž obsahuje zvukovou stopu. Máte zapnuté reproduktory, případně nasazená sluchátka?

Procházejte stránky otáčením kolečka myši nebo šipkami na klávesnici

Listujte tahem prstu po obrazovce

Spustit

Obrana lidských práv v roce 2019

Logo https://peopleinneed.pageflow.io/obrana-lidskych-prav-v-roce-2019

Obrana lidských práv v roce 2019

Pomáháme odvážným lidem hájit základní lidská práva a bojovat za svobodu a demokracii v zemích s represivními režimy, kde jsou občané za své názory perzekvováni, pronásledováni i vězněni. Podporujeme rozvoj občanské společnosti a spolupracujeme s místními nevládními organizacemi. Těm lidem, kteří jsou ve své zemi postihováni nebo jejichž práva jsou porušována, poskytujeme přímou pomoc, například právní poradenství, lékařskou péči a v případě ohrožení života i přesun do bezpečí. Upozorňujeme na porušování lidských práv a burcujeme veřejnost a média – často jen díky mediálnímu ohlasu mohou být neprávem odsouzení uchráněni tvrdšího trestu.

I díky pomoci z Klubu přátel můžeme zachraňovat životy těch, kteří se nebáli postavit proti nespravedlnosti a bezpráví. Těm, kteří žijí ve strachu, jsou pod dohledem bezpečnostních složek a jsou vystavováni výhružkám a šikaně, umožňujeme znovu načerpat sílu do boje díky rehabilitačním programům.
Myslel jsem si, že už mi není pomoci. Nemohl jsem jíst, nic mě nezajímalo a jenom ta představa, že bych měl někam jít, mi působila bolest. Už jsem nechtěl žít. Ale díky Člověku v tísni jsem při pobytu v Praze, kde mi pomáhal psychoterapeut, členové týmu i lázně, začal krůček po krůčku zase vidět v životě světlo. Zachránili jste mě,“ řekl obhájce lidských práv z Tádžikistánu po rehabilitaci v Praze. 
Naše pomoc má smysl.

Ještě nejste členem Klubu přátel? Přidejte se a pomáhejte s námi! Chci pomáhat

Z Klubu přátel pomáháme i obětem humanitárních krizí.
Přečtěte si o naší pomoci v Nepálu nebo v Etiopii.

Jít na první stránku
Jít na první stránku
V Rusku jsme podporovali občanskou společnost, nezávislé novináře i lidskoprávní aktivisty. To režim Vladimira Putina dráždilo natolik, že nás v listopadu minulého roku zařadil na seznam nežádoucích organizací ministerstva spravedlnosti. Po tomto kroku jsme byli nuceni v zájmu bezpečí našich ruských spolupracovníků a přátel zastavit veškeré aktivity na jejich podporu.

V posledních letech byla v Rusku přijata nebo zpřísněna řada zákonů, které výrazně omezily opoziční projevy. Dotkly se zejména svobody vyjadřování, sdružovacího a shromažďovacího práva. Situace politických vězňů v Rusku je stále alarmující, ve vazbách a věznicích je s nimi krutě zacházeno a zažívají i mučení.

Z Klubu přátel jsme v Rusku pomáhali zejména v oblasti Severního Kavkazu, kde je situace kritická pro obránce lidských práv. Ti jsou sledováni tajnou policií, neprávem uvězňováni, vyslýcháni a mučeni.

„Vaše starost mě zahřála u srdce, dala mi naději na život a sílu hledat řešení mé situace. Nejen, že jste mi zachránili život – vy jste mi pomohli zachovat si lidskost. Díky vaší podpoře jsem v bezpečí, můžu pracovat a přemýšlet o budoucnosti,“ říká obhájce lidských práv z Čečenska, kterému jsme pomohli dostat se do bezpečí.


Jít na první stránku
Jít na první stránku
Zavřít
Válečný konflikt a nestabilita na východě Ukrajiny mají na svobodu slova a ukrajinskou žurnalistiku negativní dopad. Reportéři bez hranic zařadili ve svém Indexu svobody tisku Ukrajinu až na 101. místo.

Podpořili jsme vytvoření nezávislé mediální platformy zaměřené na novinářský monitoring probíhajících reforem soudnictví, policie, armády a porušování lidských práv v kontextu mezinárodního ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Mediální projekt Graty (Mříže) vznikl symbolicky 7. září 2019, v den, kdy byl na Ukrajinu vrácen vězněný režisér Oleh Sencov. Graty se soustřeďuje na soudní žurnalistiku a v současnosti má kolem 15 000 unikátních čtenářů týdně.

Díky prostředkům z Klubu přátel můžeme i nadále podporovat síť pěti watchdogových center, které jsme založili v roce 2016. Tato centra monitorují situaci v zemi a upozorňují na problémy či ohrožení občanských svobod jako je například korupce. Loni se centra zaměřila na pořádání antikorupčních výletů pro veřejnost, kde zájemcům naživo ukázala lokální korupční praktiky v jejich místě bydliště. Všemu předcházela několikaměsíční investigativní práce, díky níž tato centra vyhrála několik soudních řízení s územní samosprávou. Upozorňují tak na nehospodárnou výstavbu ve městě a zneužívání financí.

Na Ukrajině také poskytujeme lidem zasaženým válečným konfliktem humanitární pomoc, o které se dozvíte více ve videu.
Jít na první stránku
Podněstří je region v Moldavsku, který v raných 90. letech vyhlásil nezávislost a od té doby funguje jako Ruskem podporovaný autoritářský stát, jehož samostatnost většina zemí neuznává. V regionu působí ruské vojenské jednotky a pro místní obyvatele jsou hlavním zdrojem informací Ruskem kontrolovaná média.

V roce 2018 Ponděstří přijalo novou legislativu, která striktně omezuje působení neziskových organizací. Inspirovala se nechvalně proslulým ruským zákonem o „zahraničních agentech“ a zakazuje místním neziskovkám přijímat jakékoliv zahraniční financování či dotace – a to pod hrozbou likvidace. Brzy se ukázalo, že přijetím zákonu chtějí podněsterské samozvané autority výrazně omezit svobodu slova a pohybu. Jakákoliv veřejná debata týkající se sociálních témat může být kvůli usnesení interpretována jako politická akce, a stát se tak důvodem pro zákaz činnosti pořádající organizace.

V minulém roce jsme podpořili mladou aktivistku z Podněstří, která se nebála vydat knihu rozhovorů s vojáky, kteří si prošli nechvalně známým povinným vojenským výcvikem. V rozhovorech odhalila veřejnosti šikanu, bezohledné bití a připomněla i několik úmrtí vojáků za nejasných okolností. Její přednášky a veřejná čtení vyvolaly tolik potřebnou diskusi nad porušováním lidských práv v armádě, zároveň jí však znemožnily další působení v zemi – v zájmu své bezpečnosti musela Podněstří opustit.

V regionu také podporujeme organizaci občanské společnosti Apriori, která kromě poskytování právní podpory jedincům i neziskovým organizacím organizuje akce pro veřejnost s cílem otevírat debatu na závažná sociální témata, podněcovat kritické myšlení a povzbudit k občanskému zapojení se v regionu.
Jít na první stránku
Ázerbájdžán je největší a také nejvíce zalidněnou zemí Kavkazu. Kromě krásné přírody a historických památek je však známý pro jeden z nejrepresivnějších režimů na světě. Nezávislí novináři a lidskoprávní aktivisté čelí obrovskému útlaku ze strany místních autorit, vyhrožování je na denním pořádku. Za mřížemi sedí stovky politických vězňů.

Lidem, kteří brání lidská práva a jsou nespravedlivě vězněni či zatýkáni, poskytujeme potřebnou lékařskou a psychologickou pomoc.

Díky Klubu přátel jsme také podpořili otevření sociálně vzdělávací kavárny v Baku, která poskytuje bezpečný veřejný prostor pro aktivisty, studenty a děti se speciálními potřebami. Pro ázerbájdžánské aktivisty jsme poskytli školení v oblasti digitální bezpečnosti v pražské Paralelní Polis a zakoupili jsme práva na dokumentární film, který mohli posléze promítat pro aktivisty i veřejnost. Osvěta je totiž v Ázerbájdžánu jedním z nejdůležitějších prostředků, jak podpořit důležitost lidských práv a upozornit na páchané bezpráví.
Jít na první stránku
Pět zemí střední Asie – Tádžikistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Turkmenistán a Kazachstán – sužují tvrdé autoritářské režimy. Nejhorší situace je v Turkmenistánu, kde není žádná svoboda tisku ani projevu, někdy dokonce chybí i svoboda pohybu. V Tádžikistánu zase tamní autority zahájily znepokojivý „boj proti terorismu“, který slouží jako záminka k utlačování různých aktivistů a občanské společnosti. V těchto případech je nezbytné podporovat morálku a vůli organizací obhajujících lidská práva, aby vydržely dlouhý boj proti nespravedlnosti a útlaku.

Uzbecký aktivista Agzam Turgunov strávil 11 let ve vězení po politicky motivovaném rozsudku. Díky Klubu přátel se po svém propuštění mohl rehabilitovat v Praze. Za svou odvahu také získal v minulém roce cenu Příběhů bezpráví
„Hájit lidská práva v Uzbekistánu je velmi těžká a nebezpečná práce. Neustále se mi snaží podsunout nějaké obvinění a já se bojím nejen o sebe, ale hlavně o své děti. Vždyť téměř polovinu doby, kdy jsem se snažil hájit lidská práva, jsem strávil ve vězení. Proto si strašně vážím podpory Člověka v tísni a dalších lidskoprávních organizací. Díky této podpoře vím, že nejsem sám,“ řekl Agzam Turgunov při přebírání ocenění.

Také díky prostředkům z Klubu přátel se můžeme podílet na dlouhodobé podpoře psychosociálního stavu 70 žen, které bojují za zlepšení lidských práv v regionu. Dvakrát ročně pro ně organizujeme týdenní rehabilitační pobyt, kde poskytujeme právní konzultace, lékařskou péči a různá školení.
Jít na první stránku
Ekvádor se stále vypořádává se zadlužeností státního rozpočtu a velkou chudobou svých obyvatel. Jedněmi z nejchudších jsou původní indiánští obyvatelé, kteří navíc stále bojují za uznání svých práv a územní autonomie. Až čtvrtina z těchto indiánů obývá území Amazonie, kde musí opakovaně hájit svá práva na vodu, území, kulturu, vzdělání a další, která jsou jim v současné době upírána zejména kvůli těžbě nerostného bohatství. 

V Ekvádoru se díky Klubu přátel dlouhodobě zasazujeme o zlepšování situace původního obyvatelstva – podporujeme ochránce jejich práv i projekty organizací občanské společnosti na pomoc indiánskému obyvatelstvu. Bojujeme proti násilí páchanému na ženách a hájíme územní práva. Takto jsme minulý rok přímo pomohli více než 670 lidem.
Jít na první stránku
Od vojenského převratu v roce 2013 uvrhuje režim prezidenta Abdel Fattáha as-Sísího Egypt do stále větší krize lidských práv. Kritici režimu jsou hromadně zatýkáni a od nesvobodných prezidentských voleb v roce 2018 jsou opoziční hlasy i nadále násilně umlčovány. Po tvrdém zásahu proti demonstracím skončilo více než 4 000 lidí ve vazbě nebo bylo jinak zbaveno svobod. Novináři, blogeři, uživatelé sociálních sítí, členové opozice, lidskoprávní právníci či běžní občané, kteří hájí svá práva na bydlení – ti všichni jsou neprávem zatýkáni, drženi ve vazbě nebo unášeni.

Bezpečnostní složky se uchylují k mučení, soudy postrádající nezávislost posílají tisíce civilistů za mříže a vynáší rozsudky smrti v nespravedlivých procesech. Kromě členů opozice jsou vládě trnem v oku obránci lidských práv a nezávislé organizace.

Díky Klubu přátel podporujeme odvážné právníky, kteří pomáhají lidem v nespravedlivých procesech. Obhajují, poskytují právnické poradenství, ale také pátrají po neprávem zatčených lidech či zmizelých osobách a dokumentují porušování lidských práv. Takto v loňském roce pomohli právníci 290 lidem, kteří byli neprávem vězněni nebo jim hrozilo, že přijdou o své domovy.
Jít na první stránku
Země je rozpolcena konfliktem dvou stran soupeřících o moc, přičemž boje již vyhnaly z domovů tisíce lidí. Západ ovládá mezinárodně uznávaná vláda se základnou v Tripolisu, který je od dubna 2019 v obležení. Ta však není dost silná, aby sama zvládla udržet kontrolu nad územím a musí proto spoléhat na místní milice. Ty bohužel často zneužívají své moci v neprospěch civilistů, kteří jsou slovně i fyzicky napadáni, unášeni a nepravomocně zadržováni. Východ je uchvácen vojenským režimem Chalífy Haftara, který kopíruje praktiky svého podporovatele, egyptského prezidenta Abdel Fattáha as-Sísího. Političtí oponenti jsou ve velkém sledováni, perzekvováni a zbavováni svobod. Atmosféra v zemi je nepřátelská vůči novinářům, obráncům ženských práv a členům LGBT komunity. Soudní systém Libye je v troskách a zneužívání lidských práv prochází bez potrestání.

Díky podpoře Klubu přátel pomáháme místním novinářkám a aktivistům z LGBT komunity. Na obou stranách konfliktu podporujeme svobodu slova a tisku, ženská práva a práva etnických menšin. Usilujeme o to, aby v Libyi nezanikla občanská společnost, podporujeme aktivní občanství na místní úrovni. Celkem jsme v minulém roce přímo pomohli 72 lidem.

Aktivisty a členy LGBT komunity školíme v digitální bezpečnosti: „Jsem gay. Být gay v Libyi je občas o život. V říjnu 2019 mě v kavárně náhodně zadržely islamistické milice a během výslechu jsem byl donucen otevřít svůj mobil, jestli tam nemám něco ,závadného'. Fotka s mým přítelem anebo zpráva od něj na dobrou noc pro tyhle lidi závadné jsou. Ty fotky samozřejmě mám, zprávy si taky píšeme. Jenže nic nenašli. Byl jsem na školení Člověka v tísni, kde jsem se naučil bezpečně používat svůj telefon a chránit citlivé informace. Těch pár dní školení mi možná zachránilo život. 

Jít na první stránku
Politická situace v Hondurasu se od zmanipulovaných voleb v roce 2017 stále zhoršuje. Při demonstracích, které byly brutálně potlačovány bezpečnostními složkami, zemřelo nejméně 16 lidí a 1 300 lidí bylo zadrženo. V loňském roce byl bratr současného autoritářského prezidenta země Juana Hernandéze obviněn z pašování drog na území USA. Důvěra místních v politické elity tak prošla dalším otřesem a situace je stále bezvýchodnější.

V takových chvílích je nutné, aby lidé měli bezpečný prostor a možnost, jak reagovat na porušování lidských práv. Díky Klubu přátel se zasazujeme o to, aby takový prostor v Hondurasu nezanikl. Podporujeme občanskou společnost, obránce lidských práv a nezávislé novináře. Věnujeme se například tématu rovnosti a práv žen nebo územním právům farmářů a původního obyvatelstva. Ta jsou totiž utlačována ze strany těžařského průmyslu, kdy jsou celé vesnice kvůli těžbě vysidlovány. Celkem jsme přímo podpořili 526 lidí.

Například ženy z indiánské komunity Lenca získaly větší znalosti o svých právech. Třicet novinářů bylo vyškoleno v metodách investigativní žurnalistiky a práce s daty. Obránci lidských práv se poučili o rizikách, jejich snižování a posílili své schopnosti v rámci obrany základních práv a svobod. Ve třech provinciích proběhly kampaně proti násilí na ženách a byla zformována síť žen, které obětem domácího násilí poskytují zdravotní a psychologickou pomoc.
Jít na první stránku
Na kubánské politické scéně v minulém roce proběhlo několik zásadních změn (například byl zvolen nový premiér a reformována ústava), avšak ani jedna z nich nevedla k nastartování procesu demokratizace země, která od roku 1959 vyznává komunistickou ideologii. Na Kubě dlouhodobě podporujeme obránce lidských práv a rozvoj občanské společnosti. Celkem jsme na Kubě v roce 2019 přímo pomohli 3 085 lidem.

Projekty, které jsme z Klubu přátel podpořili, měly v minulém roce i přes státní cenzuru a represe vynikající výsledky a velkou měrou přispívají ke snahám o demokratizaci země. Opět jsme podpořili platformu Eye on Cuba, která za přispění obránců lidských práv a disidentů monitoruje případy porušování lidských práv na Kubě. Jen v loňském roce jich přibylo 785. Díky Klubu přátel jsme mohli poskytnout psychosociální, finanční a právní podporu 358 obětem porušování lidských práv.

S naším přispěním se také rozrůstá skupina žen v Holguínu, která provozuje svobodný prostor pro debaty o demokracii, posilování role žen ve společnosti a podpůrné skupiny. Aktivity Člověka v tísni na Kubě mají i environmentální charakter – podpořili jsme projekt začínající organizace občanské společnosti, v rámci kterého lidé v Havaně vlastními silami zcela vyčistili řeku Luyanó od odpadků.
Jít na první stránku
Prezident Daniel Ortega ve svých rukou postupně nahromadil přímou moc nad policií, armádou i zákonodárstvím. Masivní demonstrace proti stávající politické situaci v zemi v dubnu 2018 byly brutálně potlačeny, při zásahu policie zemřelo 328 lidí a stovky dalších byly zatčeny. Lidé se ozývali proti zakořeněné korupci, zneužívání moci a neustálému oslabování demokracie. Od té doby se situace v Nikaragui nezlepšila. V zemi jsou porušována základní lidská práva – právo na život, svobodu slova a shromažďování, právo na spravedlivý proces a další.

Díky Klubu přátel pomáháme v Nikaragui v boji za demokracii a v šíření povědomí o lidských právech a o jejich porušování. Zprostředkováváme psychologickou podporu obětem policejního násilí a mučení, díky které mohou lépe překonat prožitá traumata. Monitorujeme porušování lidských práv v zemi a 12 místním obráncům lidských práv jsme poskytli školení, které jim pomůže pokračovat v boji za lidská práva.

„Děkuji vám za vaši laskavost, naslouchání a rady. Ve chvílích, kdy jsem měla pocit, že se psychicky zlomím, pro mě byla všechna ta objetí, fyzická i mentální, životně důležitá. Jen díky této zkušenosti jsem odolala a nepoddala se pokušení všechno vzdát. Jsem za to vděčná a už vím, že je důležité mít takové místo, kde můžeme společně sdílet trochu lidskosti,“ řekla obránkyně lidských práv z Nikaragui, která prošla naším rehabilitačním programem.

Jít na první stránku
Venezuelu sužuje hluboká humanitární a politická krize, která se prohlubuje od roku 2017, kdy občané protestovali proti současnému autoritářskému prezidentovi Madurovi. Při těchto protestech zemřelo 124 lidí, na 2 000 jich bylo zraněných a 5 400 zadržených. Ze strany vlády dochází k systematickému porušování lidských práv a k popírání humanitární katastrofy, která v zemi vládne. Lidé ve Venezuele žijí v nejistotě, nemohou se spolehnout na přísun jídla, vody, elektřiny či na hodnotu měny. Na 4,5 miliónu lidí už Venezuelu opustilo a ti, co zůstávají, si často mohou dovolit jen jedno jídlo denně.

Obránci lidských práv a organizace občanské společnosti jsou soustavně zastrašováni ze strany státu. Díky Klubu přátel můžeme tyto odvážné lidi podporovat v jejich práci, tak aby dokázali nadále chránit lidská práva i tváří v tvář probíhající humanitární krizi. Významná část naší pomoci je věnovaná mladé generaci, která má šanci zlepšit lidskoprávní situaci ve své zemi.

Přečtěte si reportáž z krizí zmítané Venezuely
Jít na první stránku
Myanmar se na své cestě k demokracii potýká s politickou nestabilitou, chudobou, ozbrojenými konflikty a napětím mezi jednotlivými etniky a náboženskými skupinami. To v roce 2017 vyústilo v jednu z největších uprchlických krizí na světě, když na 700 000 Rohingyů muselo po tvrdém zásahu armády opustit své domovy.

V Myanmaru dlouhodobě podporujeme organizace občanské společnosti a pomáháme rozvíjet občanské aktivity, které umožňují komunitám řešit problémy a zmírňovat mezikomunitní napětí nenásilným způsobem.

Ve spolupráci s místní organizací občanské společnosti PDi-Kintha, která sdružuje mladé lidi a podporuje jejich aktivitu v rámci komunity, jsme uspořádali akci na podporu míru a komunikace mezi tenzními etniky. 
Jít na první stránku
Česká republika a Vietnam mají úzké vazby sahající do dob socialismu. Vietnamci u nás tvoří třetí nejpočetnější menšinu. Na rozdíl od České republiky, která na konci 80. let přijala demokracii, je však Vietnam jednou ze čtyř zemí světa, kde stále vládne komunistický režim. Tamní lidskoprávní aktivisté čelí ponižování, zastrašování, fyzickým útokům a často i dlouholetému věznění.

V lednu 2019 vešel v platnost zákon o kyberbezpečnosti, který výrazně omezil svobodu projevu online, zejména na sociálních sítích jako Facebook, YouTube a Twitter. Zákon už má první oběti. Například učitel hudby Nguyen Nang Tinh byl v listopadu odsouzen na 11 let za protistátní posty na Facebooku.

Díky Klubu přátel můžeme podporovat lidskoprávní aktivisty, kteří neúnavně bojují proti nespravedlnosti, upozorňují na nesvobodu režimu a aktivně promují lidská práva a demokracii. Pomáháme jim budovat kapacity, předáváme know-how, propojujeme je s mezinárodními organizacemi a sdílíme informace. Některým z nich poskytujeme edukační pobyty v České republice. V roce 2019 jsme podpořili tři nejvýraznější organizace podporující lidská práva ve Vietnamu.
Jít na první stránku
Prestižní lidskoprávní cenu Homo Homini každoročně udělujeme osobnostem nebo organizacím, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv a o nenásilné řešení politických konfliktů. I díky podpoře Klubu přátel můžeme zviditelňovat konkrétní témata lidských práv a poukázat na význam hodnot jako je slušnost, pravda, úcta k lidské důstojnosti nebo svoboda jdoucí ruku v ruce se zodpovědností.

Loni cenu Homo Homini obdržela farmářka a vůdčí osobnost nikaragujského demokratického hnutí Francisca Ramírez. Za rok 2019 získal u příležitosti zahájení Jednoho světa cenu tádžický právník Buzurgmehr Jorov za své odhodlání zajistit spravedlivé soudní řízení politicky pronásledovaným občanům Tádžikistánu. Jorov je odsouzen ke 28 rokům vězení a cenu za něj převzal jeho bratr.

„Já samozřejmě myslím na svou rodinu a své blízké, ale především myslím na 8 miliónů obyvatel své země,“ řekl Buzurgmehr po svém uvěznění.
Jít na první stránku
Jít na první stránku
Pokračujte dolů Swipe to continue
Pokračujte tahem prstu