Upozornění

Tato multimediální reportáž obsahuje zvukovou stopu. Máte zapnuté reproduktory, případně nasazená sluchátka?

Procházejte stránky otáčením kolečka myši nebo šipkami na klávesnici

Listujte tahem prstu po obrazovce

Spustit

Klub přátel 2018

Logo https://peopleinneed.pageflow.io/klub-pratel-2018?utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=FND_KP_duben2019_cl&utm_content=FND_KP_duben2019_cl

Jak Klub přátel Člověka v tísni pomáhal v roce 2018

Od válkou zmítané Sýrie přes přeplněné uprchlické tábory v Bangladéši po pomoc podvyživeným dětem v Angole a Demokratické republice Kongo. Podívejte se, kde všude jsme díky členům Klubu přátel v loňském roce pomáhali. 

Ještě nejste v Klubu přátel? Přidejte se a pomáhejte s námi tam, kde je to nejvíce potřeba.

Chci pomáhat 
Jít na první stránku
Hornatý Afghánistán je stále zmítaný konflikty a přírodními katastrofami. Lidé, kteří před nimi utekli do bezpečnějších částí země, se ve městech ocitají v takzvaných šedých zónách. Na nových místech čelí problémům s přístupem ke vzdělání, zdravotnickým službám a základnímu sociálnímu zabezpečení.

Afghánistán má vůbec nejnižší míru gramotnosti na světě. V zemi, kde velká část obyvatelstva žije v chudobě, je gramotných asi jen 38 % dospělých. U žen je míra gramotnosti dokonce 18 %. Díky Klubu přátel Člověka v tísni jsme mohli uspořádat kurzy gramotnosti a pomoci vysídleným rodinám v Jalalabádu na východě a Herátu na západě země.
Jít na první stránku
Zavřít
„Jsem nadšená. Nyní můžu číst knihy a pouliční nápisy,“ říká Gul Afshan z Afghánistánu. Číst a psát se na kurzu gramotnosti naučila ve svých 40 letech. Díky Klubu přátel pořádáme také odborná školení. Zejména mladí lidé a ženy se na nich vyučí řemeslu, a mají tak mnohem větší šanci na uplatnění na pracovním trhu.

Přečtěte si více o naší pomoci v Afghánistánu
Jít na první stránku
Kvůli dlouhotrvajícím střetům mezi vládou Demokratické republiky Kongo a rebely v konžské provincii Kasai uteklo v roce 2017 více než 33 000 lidí do provincie Luanda Norte na severu sousední Angoly. Tři čtvrtiny všech uprchlíků tvořily ženy a děti, které se na útěk vydaly jen s nejnutnějšími věcmi.

Díky Klubu přátel jsme mohli ihned po vypuknutí krize zasáhnout a okamžitě pomoci v uprchlických táborech. Zajistili jsme přístup k pitné vodě, vybudovali jsme latríny, stanoviště pro mytí rukou, sprchy, vodovodní potrubí a odpadní jámy. Šířili jsme také osvětu ohledně správné hygieny. V pomoci v uprchlických táborech jsme pokračovali i loni, a díky Klubu přátel Člověka v tísni jsme tak pomohli více než 3000 lidem

Přečtěte si více o naší pomoci v Angole
Jít na první stránku
„Několik dní jsme přecházeli kopce a plavali ve vodě. Neměli jsme co jíst a báli jsme se, že do Bangladéše ani nedorazíme. Spousta lidí, kteří odešli s námi, cestu nepřežila. Když jsme po několika dnech do země konečně došli, uvědomili jsme si, že nemáme ani kde složit hlavu,“ svěřuje se třicetiletá Khaleda Begum, která kvůli nepokojům na severozápadě Myanmaru utekla s celou rodinou do sousedního Bangladéše.

Na stejnou cestu se vydalo přes 700 000 Rohingů, a v přeplněných uprchlických táborech tak vytvořili vůbec největší koncentraci uprchlíků na světě.
Jít na první stránku
V přeplněných táborech museli nově příchozí žít v chýších, které byly při deštích neustále zaplaveny vodou.

Díky Klubu přátel jsme na místě mohli začít okamžitě pomáhat. Rozdali jsme potřebné bambusové tyče, provazy a plachty. Pomohli jsme místním zpevnit přístřešky, ale hlavně jsme je naučili, jak si je mohou opravit sami.

„Teď jsem moc šťastná, protože máme kde spát,“ dodává Khaleda. V táborech je navíc spousta lidí, kteří během útěku prožili silně traumatické situace. Člověk v tísni proto na místě pomáhá zejména traumatizovaným ženám a snaží se zvýšit bezpečí pro ženy, dívky, ale i chlapce v táborech.

Přečtěte si více o naší pomoci v Bangladéši.
Jít na první stránku
Zavřít
Když v srpnu 2017 po nepokojích v Rakhinském státě na západě Myanmaru tvrdě zasáhla armáda proti příslušníkům etnické menšiny Rohingů, na útěk do sousedního Bangladéše se vydalo více než 700 000 lidí. 

Na začátku roku 2018 se navíc zhoršila situace na území Kačjinského státu, kde kvůli bojům zůstává stále mnoho lidí uvězněných a spousta dalších z oblasti utekla. Díky Klubu přátel jsme postavili na potřebných místech sanitační zařízení, uspořádali školení o hygieně a potřebným lidem rozdali hygienické balíčky, které obsahovaly základní potřeby jako mýdlo, filtry na vodu, kartáček a pastu, spodní prádlo a hygienické vložky. V uprchlických táborech jsme také vystavěli provizorní latríny se solárními lampami.  
Jít na první stránku
V červenci a srpnu 2018 postihly jižní Myanmar nejhorší záplavy za posledních 30 let.  „Záplavy trvaly skoro dva měsíce, spojení bylo přerušeno a doprava nebyla možná, byli jsme zcela odříznuti, takže nám nikdo nemohl pomoct,” říká U Shwe Ba z města Hpa-an v Kačjinském státě, který byl jednou z nejhůře zasažených oblastí.

Díky Klubu přátel Člověka v tísni jsme hned v srpnu poskytli bezprostředně po povodních potravinovou pomoc pro více než 2 600 rodin. Potřebným farmářům a jejich rodinám jsme rozdali osivo a hnojivo, aby mohli obnovit zdroje své obživy a být znovu soběstační. 
Jít na první stránku
Spousta dětí v oblastech zasažených konflikty nemůže chodit do školy. Zejména kvůli nedostačujícímu vzdělávacímu systému a vysoké míře chudoby. V loňském roce jsme proto díky Klubu přátel zajistili opravu a vybavení dvou školních zařízení ve dvou vesnicích v okresech Buthidaung a Maungdaw v Rakhinském státě. 871 žáků dostalo potřebné školní pomůcky, aby mohli chodit do školy a vzdělávat se.

Přečtěte si více o naší pomoci v Myanmaru
Jít na první stránku
Ačkoliv má Demokratická republika Kongo obrovské přírodní bohatství, více než polovina z 83 milionů obyvatel žije v extrémní chudobě. Kvůli politické nestabilitě a špatné bezpečnostní situaci se tato země nemá šanci rozvíjet.

Jedno ze sedmi dětí v Kongu se nedožije svých pěti let. Zemi trápí extrémní podvýživa, která dopadá zvlášť na obyvatele venkova. Ti jsou kvůli dlouhým vzdálenostem, špatnému stavu cest a nestabilní bezpečnostní situaci odříznutí a závislí hlavně na vlastní produkci.




Jít na první stránku

V odlehlých oblastech provincií Jižní Kivu a Maniema na východě DR Kongo jsme pomáhali těm nejpotřebnějším. Bojovali jsme s podvýživou u dětí mladších pěti let a těhotných i kojících žen. Učili jsme místní, jak zpestřit a rozšířit jídelníček. Zároveň jsme uspořádali spoustu školení o správné hygieně, aby se zabránilo šíření nebezpečných chorob.

Přečtěte si více o naší pomoci v Demokratické republice Kongo
Jít na první stránku
I když se Etiopie rozvíjí, stále patří mezi nejchudší země světa. Téměř třetina jejích obyvatel žije pod hranicí chudoby, více než polovina neumí číst ani psát. Kvůli nedostatku vody a špatným hygienickým návykům se v zemi šíří epidemie. Velká sucha likvidují i zemědělství.

Až polovina obyvatel Etiopie nemá přístup k čisté pitné vodě. Nemají ani pořádné záchody a místa, kde by si mohli umýt ruce. Zejména dětem tak hrozí nebezpečí infekčních onemocnění.
Jít na první stránku

Když propukl v Etiopii konflikt mezi etnickými skupinami Gedeo a Gujji, na útěk se muselo vydat až 300 tisíc lidí. Na nových místech neměli pitnou vodu ani latríny, a protože používali vodu znečištěnou, hrozilo jim riziko onemocnění.

Díky Klubu přátel Člověka v tísni dostali tito lidé pitnou vodu a také kanystry, pomocí kterých mohli vodu snadno přepravovat a hlavně déle uchovávat. Člověk v tísni rozdal potřebným i mýdla, a zabránil tím šíření nebezpečných chorob.

Přečtěte si více o naší pomoci v Etiopii
Jít na první stránku
Filipíny patří mezi země s velmi častým výskytem přírodních katastrof. Je zde vysoké riziko tajfunů, povodní, sesuvů půdy, zemětřesení i sopečných erupcí.

Ačkoliv jsou Filipíny oblíbenou turistickou destinací, pětina obyvatel tady žije hluboko pod hranicí chudoby. Země se navíc stále vzpamatovává z následků tajfunu Haiyan, který způsobil obrovské škody a připravil místní o obživu. 
Jít na první stránku
Boje mezi rebely a filipínskou vládou o město Marawi vyhnaly za půl roku z domů téměř 360 000 lidí. Rodiny se usadily v přeplněných evakuačních centrech, děti a mládež nemohly chodit do školy. Díky Klubu přátel Člověka v tísni jsme pomohli více než 2 000 žáků a studentů, kterým válka převrátila svět naruby. Přišli o své domovy. Aby si zachránili holý život, utíkali často jen s tím, co měli na sobě.

Pomohli jsme dětem a mladým lidem zvládnout traumatické zkušenosti a více než tisícovce středoškoláků jsme dali náhradní školní uniformy. Bez nich totiž nemohli chodit do školy. 


Přečtěte si více o naší pomoci na Filipínách
Jít na první stránku
Za poslední čtyři dekády prošel Irák velkým ekonomickým i sociálním úpadkem, provázeným politickou nestabilitou a ozbrojenými konflikty, včetně války s tzv. Islámským státem (ISIL). Po pádu ISIL se život v Iráku pomalu vrací do normálu. Znovu se otevírají školy a lidé se navrací domů.

V dříve okupovaných oblastech pomáháme dětem znovu začít chodit do školy, dohnat zameškanou výuku a vyrovnat se s prožitými traumaty. Snažíme se lidem co nejvíce usnadnit návrat do původních domovů a pomoci jim postavit se na vlastní nohy. Díky Klubu přátel jsme v minulém roce opravili 6 škol v provincii Anbár na západě Iráku, a udělali tak radost více než 3 000 dětem, které se do nich mohly vrátit. Těmto dětem jsme zároveň rozdali základní školní pomůcky.

Přečtěte si více o naší pomoci v Iráku


Jít na první stránku
Země stepí a pouští, země s drsným podnebím a nejřidším osídlením na světě. To je Mongolsko, kde na kilometr čtvereční žijí v průměru dva obyvatelé. Když Mongolsko postihne tuhá zima neboli dzud, je to pro místní pastevce katastrofa. Zemi paralyzuje spousta hlubokého sněhu a hospodářská zvířata se kvůli zmrzlé půdě nemají kde napást, takže dochází k jejich vysoké úmrtnosti. Pastevci se tomu snaží předcházet, mrazy jsou ale tak silné, že přichází o dobytek, a tím i o jediný zdroj obživy pro své rodiny.

Díky Klubu přátel jsme pomohli potřebným lidem v provinciích Dornod a Suhkbaatar. Téměř 450 domácností dostalo krmivo a multivitaminy pro zvířata a také finanční výpomoc na základní výdaje v domácnosti, jako jsou léky nebo jídlo pro děti.

Přečtěte si více o naší pomoci v Mongolsku
Jít na první stránku
Válka v Sýrii už trvá 8 let. Miliony lidí vyhnala z domovů a dalším milionům udělala ze života peklo. V lednu loňského roku se situace na severu Sýrie zhoršila a desítky tisíc lidí musely utéct před boji a bombardováním.

Kvůli válce se zničila také velká část centrálních vodovodních systémů. Dostupnost pitné a hospodářské vody poklesla téměř o 40 %, což má negativní dopad na hygienu, zdraví i zemědělství, které je na zavlažování závislé. Společně s místní partnerskou neziskovou organizací Maram jsme v uprchlickém táboře Bab el Nour vystavěli velkou vodní nádrž. Díky ní získalo přes 8 400 lidí lepší přístup k čisté a pitné vodě.

Jít na první stránku
V Sýrii působíme už od roku 2012 a daří se nám pomáhat kolem 230 000 lidí každý měsíc

Ozbrojeným konfliktem trpí zejména civilisté. Musí opouštět své domovy, ocitají se bez střechy nad hlavou, možnosti obživy a přístupu k lékařské péči a vzdělání. Náš tým na místě poskytuje lidem potravinové balíčky, chleba, poukázky na jídlo i hotovost, aby si mohli koupit, co sami nejvíce potřebují. 

Kde to situace dovoluje, zprostředkováváme pracovní příležitosti. Podporujeme farmáře, aby si mohli koupit osivo, hnojivo nebo zemědělské náčiní. V Aleppu a Idlibu také podporujeme vzdělávání dětí - opravujeme poničené třídy, dodáváme školní pomůcky nebo školíme učitele, jak řešit psychická traumata žáků. 

V Sýrii můžeme pomáhat díky institucionální pomoci EU, dále pak britského Oddělení pro mezinárodní rozvoj (DFID), pomoc nám poskytuje také USAID, UNICEF, Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci (SDC), partnerská organizace Welthungerhilfe a Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přečtěte si více o naší pomoci v Sýrii
Jít na první stránku
Zambie patří k nejméně rozvinutým státům světa. Zároveň se řadí mezi země s nejvyšší dlouhodobou chudobou na světě a největšími rozdíly mezi bohatými a chudými. Trápí ji vysoká nezaměstnanost a extrémní podvýživa. Nejvíce trpí obyvatelé venkova, zejména pak ženy a dívky.

Oblast Kalabo v Západní provincii je vůbec nejchudší částí země. Více než 80 % obyvatel tady žije v extrémní chudobě. Jejich jediným zdrojem obživy je zemědělství, které ovšem ničí obrovské výkyvy počasí, od záplav po neúnosná sucha. 


Jít na první stránku
Zavřít



V Zambii bojujeme s podvýživou, která je nebezpečná hlavně pro malé děti a těhotné ženy. Učíme maminky, jak vařit výživná jídla, a drobným zemědělcům ukazujeme, jak na to, aby měli větší a kvalitnější úrodu. Díky Klubu přátel jsme navíc uspořádali školení o správné hygieně, abychom zabránili šíření nebezpečných chorob.

Přečtěte si více o naší pomoci v Zambii

Jít na první stránku
Jít na první stránku
Jít na první stránku
Pokračujte dolů Swipe to continue
Pokračujte tahem prstu